Zapletla jsem se ve Wroclawi

Za klubíčky do Wroclawi: vláček, babička, skřítci a vagon plný jehlic

Ahoj pletýnko,

tenhle článek je trochu jiný. Není jen o přízích (i když o těch taky, neboj). Je o jednom dni, který utekl jako voda a na který budu ještě dlouho vzpomínat.

Jak to celé začalo

Ozvali se mi z Velkého týdne malých firem, jestli budu letos zase s nimi. Loni jsem na něj přivezla podzimně laděné příze z veletrhu ve Vídni. Jenže letos jsem věděla, že Vídeň nedám, protože budu zrovna na dovolené.

Tak jsem pátrala, jestli by se nedalo vyrazit jinam. A našla jsem veletrh ve Wroclawi. Prošla jsem seznam vystavovatelů a u několika jmen mi poskočilo srdce. Hned jsem měla favority. A navíc je Wroclaw kousek od nás. Bylo rozhodnuto.

Výlet, ne služebka

Řekla jsem si, že z toho udělám zážitek. Vezmu nejmladšího syna a pojedeme vláčkem. Když jsem se o tom zmínila mamince, okamžitě se nadchla a jela s námi. Tři generace na cestě za klubíčky.

Mezitím jsem si psala s barvíři a domlouvala se na spolupráci, ať vím, ke komu na veletrhu zamířit.

12. září, aneb vstávání před šestou by mělo být zakázané

Fakt. :-D Ale cesta se nakonec dala v pohodě zvládnout. Měli jsme s sebou hry, časopisy a někdo i pletení (hádej kdo). Uteklo nám to jako voda.

Na veletrhu

Babička si vzala vnoučka na hřiště a já měla čas na to nejlepší: brát přadena do ruky, vybírat klubíčka a povídat si s barvíři. Tohle na veletrzích miluju. Nevidíš jen přízi na fotce. Potkáš člověka, který ji barvil, a hned víš, co v ní je.

Skřítci, divadlo a obří plyšáci

Protože zbýval čas, šli jsme se projít do parku. A tam na nás čekalo milé překvapení: zrovna se konala akce skřítků.

Wroclaw je se skřítky spjatá tak, jako Praha s orlojem. Po celém městě jich jsou rozeseté stovky, malé bronzové sošky, každá jiná. Jeden pere prádlo, druhý spí, další něco kutí. Jejich příběh začal v 80. letech, kdy si hnutí Oranžová alternativa dělalo legraci z komunistického režimu. Tam, kde úřady zamalovaly protirežimní nápisy, domalovali aktivisté na skvrny skřítky. Prvního bronzového skřítka postavili v roce 2001 a od té doby jich pořád přibývá. Hledat je je oblíbená zábava pro malé i velké.

Luky se kouknul na polské divadelní představení. Je boží, jak těm dětem je úplně jedno, že nerozumí ani slovo. Proběhl se mezi obřími plyšáky a pohrál si na hřišti s dalšími dětmi. Spokojenost.

Cesta domů: vagon plný jehlic

Ve vlaku bylo moc milé pozorovat, kdo jede z veletrhu. Poznáš to hned. Půlka našeho vagonu držela v ruce jehlice. Samozřejmě včetně mě. :-D

Lukášek mi cestou usnul na klíně. Pletla jsem přes něj a povídala si s maminkou. Jestli existuje dokonalý konec dne, tak vypadá takhle.

Domů jsme dorazili celkem pozdě, takže jsme všichni hned zapadli do postýlek.

A co jsem přivezla?

To si ještě chvilku nechám pro sebe. Nové příze z Wroclawi budou v eshopu od 5. října, na Velký týden malých firem. Pletýnky z newsletteru je uvidí o dva dny dřív, už 3. října. Jestli chceš být mezi nimi, přidej se k pletýnkám tady.

Už teď plánujeme další výlet. Ten den byl neskutečně rychlý, ale myslím, že jsme si ho náramně užili všichni tři.

Tvoje Alenka 🧶